Logo Česko-německá obchodní a průmyslová komora
  • News

Odolnost jako úkol pro vedení: ČNOPK a EY o nových povinnostech pro kritickou infrastrukturu

Na semináři ČNOPK a EY diskutovali odborníci z ministerstva, poradenství a byznysu o tom, co je teď potřeba udělat.

NEWS_KRITIS-Seminar mit EY_9. 11. 2026
© AHK Tschechien–ČNOPK / EY, 9. 11. 2026
Sabotáž, kybernetické útoky, drony: nové zákony o kritické infrastruktuře a kybernetické bezpečnosti přinášejí provozovatelům i jejich dodavatelům rozsáhlé povinnosti. Na semináři ČNOPK a EY v Praze diskutovali odborníci z ministerstva, poradenství a byznysu o tom, co je teď potřeba udělat.


Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) uspořádala v pondělí 9. listopadu 2026 společně s EY ve svých prostorách na pražském Václavském náměstí seminář „Kritická infrastruktura, odolnost a nové povinnosti napříč dodavatelským řetězcem“. Z pohledu vedení firem se věnoval otázkám: koho se nová regulace týká, jak může ovlivnit firmy a jejich dodavatele a jaká rizika a sankce hrozí?


Seminář zahájil gen. František Mičánek, senior advisor EY, impulsem na téma od ochrany infrastruktury k odolnosti společnosti. Český právní rámec představili Kryštof Bílý (odbor bezpečnostní politiky), Martin Tilcer (HZS, oddělení krizového řízení) a Martin Koňařík z ministerstva vnitra. Od srpna 2025 platí v Česku nový zákon o kritické infrastruktuře, který provádí směrnici CER, od listopadu 2025 nový zákon o kybernetické bezpečnosti k NIS2. Rozhoduje už ne objekt, ale služba, kterou firma poskytuje. Regulace tak může dopadnout i na firmy, které se dosud za kritickou infrastrukturu nepovažovaly, například na distributory léčiv, potravin nebo pohonných hmot. Firmy se musí státu ohlásit samy, ještě než je stát osloví, a seznam subjektů je neveřejný. U NÚKIB se už registrovalo zhruba 5 800 organizací, počet provozovatelů kritické infrastruktury se má ze zhruba 200 přibližně zdvojnásobit.


Samostatný blok patřil Německu, kde zákon provádějící NIS2 od prosince 2025 zahrnuje zhruba 29 500 firem a od března 2026 platí KRITIS-Dachgesetz. Podle Martina Jakl, ČNOPK pro německé firmy se závody v Česku a české dodavatele německých zákazníků to často znamená dva právní rámce se stejným unijním základem, ale s odlišnými lhůtami, prahovými hodnotami i příslušnými úřady.


Jak z regulace udělat skutečnou odolnost, ukázali Zbyněk Vallo, senior cybersecurity consultant EY, a Zdeněk Grmela, ředitel pro kybernetickou bezpečnost firemních zákazníků z T-Mobile Czech Republic, který přinesl pohled provozovatele kritické infrastruktury na kybernetickou bezpečnost. „Stanovením bezpečnostních pravidel a povinností pro dodavatele nezískáváme záruku, že se nic nestane. Získáváme rámec pro to, jak rizika snižovat, ne důvod přestat s nimi počítat. Odolnost znamená být připraven i na situaci, kdy incident nastane navzdory všem přijatým opatřením,“, říká Zdeněk Grmela. Povinnosti přitom nekončí u brány závodu: kdo provozovateli dodává nezbytné plnění, může se stát „kritickým dodavatelem“. Provozovatel ho musí nahlásit a řídit jeho rizika; prostřednictvím smluv se tak doložení, audity a povinnost hlášení dostávají i k poskytovatelům IT služeb, servisním firmám a dodavatelům komponent. Odpovědnost nese vedení firmy: pokuty podle zákona o kritické infrastruktuře dosahují až 50 milionů korun nebo 1,5 procenta obratu, v kybernetické bezpečnosti až 250 milionů korun, resp. 10 milionů eur.


V panelu „V režimu, mimo režim – a co když ani jedno?“ diskutovali gen. František Mičánek, Jan Paťawa (KRIT Institute), Filip Zelingr, bývalý ředitel interního auditu, řízení rizik a compliance Letiště Praha, a Václav Potůček, director Risk Consulting EY, o odpovědnosti a závislostech napříč odvětvími. Shodli se, že fyzická ochrana, kybernetická bezpečnost a připravenost lidí jsou spojené nádoby. Jak aktuální téma je, ukázal i samotný den: vláda 9. listopadu schválila návrh zákona, podle kterého budou provozovatelé kritické infrastruktury smět ve vlastních ochranných zónách vniklé drony sami zneškodnit.


Zdeněk Dušek, partner EY, shrnul tři poznatky. Zaprvé: odolnost není bezpečnostní opatření, ale transformace, v níž musí spolupracovat provoz, technologie, lidé, procesy a komunikace. Zadruhé: vše začíná otázkou, které procesy, aktiva a lidé jsou nepostradatelní a na čem závisí, ne otázkou compliance. Zatřetí: odolnost je třeba testovat, teprve cvičení a simulace krizí ukážou, zda připravenost obstojí pod tlakem.


„Firmy si musí co nejdříve udělat jasno v tom, jak se jich nové požadavky v oblasti kritické infrastruktury dotýkají, co dokážou zvládnout vlastními silami a kde už potřebují externí odbornou pomoc. Prostor pro dlouhé váhání není – problematika AI je komplexní a čas na zavedení potřebných opatření je omezený prováděcí vyhláškou," říká gen. František Mičánek, Senior Defense Advisor pro oblast obrany, EY.


Pro ČNOPK patří odolnost, bezpečnost a obrana ke stálým prioritním tématům. „Odolnost už není projekt compliance, stává se součástí konkurenceschopnosti. Kdo dodává kritickým zákazníkům, bude čím dál častěji slyšet otázku: Jak bezpečný je váš provoz, vaše IT a váš vlastní dodavatelský řetězec? Právě německé firmy se závody v Česku a čeští dodavatelé německých zákazníků se přitom pohybují mezi dvěma právními rámci,“ říká Martina Jakl, vedoucí zvláštního projektu zbrojní a obranný průmysl ČNOPK. „Současně se stírá hranice mezi civilní odolností a obranou: obrana proti dronům, ochrana před sabotáží a bezpečnost dodávek se týkají energetiky stejně jako dodavatelů pro obranu. Chceme obojí propojovat, nabídnout orientaci v obou zemích a spojit ty správné partnery na obou stranách hranice.“


Děkujeme EY za společnou organizaci, všem přednášejícím a účastníkům za otevřenou diskusi.

Kontakt

V kategoriích:

Hledáte něco jiného?

V našem informačním centru najdete nejnovější zprávy, soubory ke stažení, videa, podcasty...

Přejít na informační centrum