Konjunkturální průzkum 2021 - Trend potvrzen: Digitální Estonsko je pro investory ve střední a východní Evropě atraktivnější než průmyslové Česko

• Ekonomika jde nahoru. Především ve zpracovatelském průmyslu je u většiny ukazatelů vidět pozitivní trend pro další vývoj v letošním roce.
• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků trápí firmy stejně jako dříve, ale růst mzdových nákladů se zpomalil.
• Česko nadále boduje v kritériích „produktivita a motivace zaměstnanců“ a „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“. „Státní správa“ je mimo jiné z důvodu nedostatečné digitalizace hodnocena nejhůře v historii průzkumu. První místo jako nejatraktivnější země ve střední a východní Evropě pro investory proto znovu získalo Estonsko.
• Další varovný signál: „politická a sociální stabilita“ zaznamenala z investičních kritérií tento rok největší propad
• Jednou z šancí pro Česko by mohlo být zkracování dodavatelských řetězců z Asie zpět do Evropy.
• Konjukturálního průzkumu německých zahraničních komor, který paralelně probíhá v 16 zemích střední a východní Evropy, se každý rok účastní přes 1300 firem.

Výhled ekonomiky

Na první pohled žádné velké překvapení: Podniky v Česku hodnotí vyhlídky ekonomiky v letošním roce výrazně lépe než současnou situaci v částečném lockdownu. Skoro 40 % vidí světlo na konci tunelu, téměř každá druhá firma (47 %) počítá s lepším budoucím vývojem svého podnikání.
Tento pozitivní trend potvrzují i další indikátory. Celých 55 % investorů počítá se zvýšením svého obratu, u exportu (35 %), investic (34 %) a přijímání nových zaměstnanců (36 %) počítá s nárůstem přibližně třetina podniků. Pokud nebereme v úvahu propad v roce 2020, pohybují se tyto odhady v podstatě na předkrizové úrovni.

Rozdělená ekonomika

Když se podrobněji podíváme na to, jaký další vývoj ekonomiky firmy očekávají, je zřejmé, že pandemie a s ní spojené lockdowny způsobily rozpolcení ekonomiky mezi sektory. Každý pátý podnik hodnotí aktuální ekonomickou situaci jako „dobrou“, dvě třetiny těchto odpovědí jsou při tom od průmyslových podniků a pouze 15 % ze sektoru služeb, konkrétně především poskytovatelů služeb pro podniky (IT, poradenství, logistika atd.).

Mzdové náklady

Rozštěpení ekonomiky se zrcadlí i v plánovaném zvyšování platů. Se zvýšením až o 8 % počítá výrazně více firem ze zpracovatelského průmyslu než ze sektoru služeb. Celkově se však v porovnáním se strmými nárůsty v roce 2018 a 2019 tlak na zvyšování mezd kvůli pandemii vytratil. Drtivá většina podniků (87 %) nepočítá s žádným nebo jen s malým až mírným růstem platů. To je ale pro firmy jen krátký oddechový čas. Platy by již brzy mohly začít znovu významněji růst.

Rizika: Nedostatek kvalifikované pracovní síly a poptávka

Podnikatelé si totiž nadále stěžují na značný nedostatek odborných pracovníků, který se bude v ¨průběhu roku stupňovat, protože téměř každý druhý podnik pohlíží na vývoj vlastního byznysu v letošním roce pozitivně. Nedostatek odborných pracovníků považuje většina investorů (cca 60 %) s velkým odstupem za největší riziko pro své podnikání v příštích 12 měsících. Vzhledem ke zkušenostem, které firmy nasbíraly během lockdownu, více než polovina (53 %) vidí velké riziko také v poklesu poptávky a 34 % v hospodářsko-politických rámcových podmínkách.

Podmínky pro podnikání: Propad „politické a sociální stability“

Ve skupině s top 5 podmínkami pro podnikání došlo k přesunům v pořadí jednotlivých kritérií. Dlouho přetrvávajícími pozitivy jsou vedle členství v EU především „produktivita a motivace zaměstnanců“ (přesun z 5. na 2. místo), „kvalita a dostupnost lokálních dodavatelů“ (3. místo) a akademické vzdělání (5. místo). Platební morálka v důsledku krize poklesla z druhého místa na čtvrté, kvůli zpomalení růstu mezd nejsou již tak negativně vnímány mzdové náklady (posun z 13. na 7. místo).
Neslavné poslední místo z 21 kritérií již několik let zaujímá „dostupnost kvalifikovaných pracovních sil“. Dramatický propad mezi kritérii pro podnikání zaznamenaly v roce 2021 „politická a sociální stabilita“ (z 8. na 17. místo) a „státní správa“ (z 15. na 19. místo), což by měly být varovné signály pro politiku.

Nedostatečná digitalizace státní správy

Investoři v konjunkturálním průzkumu dávají zřetelně najevo, že při výběru investiční lokality bude hrát stále větší roli digitalizace. Zatímco analogová státní správa v Česku je hodnocena stále hůře, Estonsko nabízí více než 3000 veřejných digitálních služeb. Tato pobaltská země tak opět porazila Českou republiku v boji o první místo v žebříčku atraktivity investorů ve střední a východní Evropě. Trend, který započal již před krizí, pandemie dále umocnila.

Šance v nearshoringu – „Zpátky do Evropy“

Plánujete v dohledné době nahradit nebo doplnit stávající dodavatele? Dobrá třetina podniků odpověděla na tuto otázku „možná“ a 13 % dokonce „velmi pravděpodobně“. Když jsme se ptali na regiony, kde by firmy hledaly nové dodavatele, měla Evropská unie, konkrétně střední a východní Evropa (65 %), západní Evropa (43 %) a Německo (43 %), velký náskok před Asií-Tichomořím (24 %) a evropskými zeměmi mimo EU (19 %). „Je to šance, které by se nyní Česko mělo chopit, aby díky své průmyslové kompetenci a rychlé digitalizaci a robotizaci znovu získalo první místo Estonska,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Výsledky konjunkturálního průzkumu ČNOPK 2021

O průzkumu v Česku

Sběr dat: 11. březen – 16. duben 2021
Účastníci: 129 členů ČNOPK a německých firem v ČR.
Odvětví: 42,5 % zpracovatelský průmysl, 41 % služby, 11,5 % obchod, 4 % stavebnictví, 1 % zásobování energií a vodou, zpracování odpadů

* Srovnání investičních lokalit střední a východní Evropy se opírá o data celkem 15 německých zahraničních hospodářských komor v jednotlivých zemích.

Kontakt:
Christian Rühmkorf
Tel.: +420221490 303
E-mail: ruehmkorf(at)dtihk.cz